Divadelno-vedná a literárna monografia poprednej slovenskej shakespearologičky Jany Bžochovej-Wild sa zameriava na Shakespearovu poslednú hru Búrka. Prvá časť publikácie sleduje historické súvislosti hry a jej neoklasickú a romantickú recepciu, druhú časť tvorí výklad niektorých pozoruhodných alegorických interpretácií Búrky. Súbor analytických štúdií sa zameriava na niektoré fenomény Shakespearovej

Jeden z najváženejších divadelných režisérov Peter Brook sa v Kvalite milosti zamýšľa nad pozoruhodnou škálou shakespearovských tém. V podobe tejto zbierky esejí dostávame od najväčšieho súčasného shakespearovského režiséra neoceniteľný darček. Jeho inscenácie navždy zmenili náš pohľad na také rôznorodé hry, akými sú Oko za oko, Kráľ Lear, Titus Andronicus či Sen svätojánskej noci. Práve o nich a aj

Příběh životního dramatu známého vědce a astronoma, který odvolal pod nátlakem církve koperníkovské učení o oběhu planet okolo Slunce. Významné dílo \"epického\" dramatu klade otázky o společenské odpovědnosti a etice a osobní odpovědnosti vědce, které se h

Kniha mapuje aktivity Nedivadla (1963–1990), které patřilo k nejpodstatnějším a nejosobitějším scénám Československa po druhé světové válce. Založil je „otec české ne/divadelní alternativy“ Ivan Vyskočil (1929) poté, co v Redutě provozoval s Jiřím Suchým legendární text-appealy, a poté, co spoluzaložil a vedl Divadlo Na zábradlí. Nedivadlo se profilovalo jako scéna, kde se důsledně rozvíjelo narativní

Byl jednou jeden dům… na rohu Mánesovy a Třebízského ulice na pražských Vinohradech. Poutavý příběh nejen tohoto domu a jeho obyvatel, ale i celé pražské čtvrti, zajímavých Vinohraďáků, známých i méně známých a také historii několika divadelních souborů s touto čtvrtí spjatých vypráví spisovatelka a „první dáma černého divadla“, která prožila v tomto domě celý svůj život. Překotná doba více než uplynulé

Ako Michal Dočolomanský pristál s vetroňom na futbalovom ihrisku v Dolných Orešanoch? Ako Emília Vášáryová vzkriesila Vladimíra Menšíka? Ako Marián Labuda pašoval peniaze cez hranice v detskom autíčku? Čo je to Jurajova Slezáčkova peristaltika ciev? Tieto a stovky ďalších príbehov nájdete v knihe dlhoročného člena Činohry SND a čerstvého osemdesiatnika Olda Hlaváčka, ktorá tvorí pestrý kaleidoskop

14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama. Festivalová platforma bola ideálnym miestom na konfrontácie a predovšetkým na tvorivé stretnutie dramaturgov, ktorí zásadne ovplyvňujú uvádzanie novej drámy v slovenskom divadle, keďže funkcia dramaturgie a metódy jej realizácie

Monografie věnující se nejslavnějšímu období španělského divadla. V jednotlivých kapitolách jsou představeni autoři divadelních her renesance a baroka a stručně jejich inscenační praxe. Zvláštní kapitoly jsou věnovány životu a dílu Lope de Vegy a Calderóna de la Barky. Hlavní důraz je kladen na umělecké i lidské působení jednotlivých autorů na jejich současnost a zpětně také duch doby odražený v jejich

Rozhlasová hra z roku 2006, v níž se kritika „umělosti\" života setkává s hledáním životní opravdovosti - umírání bývalé celebrity je tu konfrontováno s profesní bezohledností vypravěče.

Kyberkabaret z roku 2004, zpracovávající únik zamindrákovaného hrdiny Vladimíra Remka (!) do reality počítačové hry.

Knížka, která se vám dostává v elektronické verzi do ruky je ojedinělým souborem rozhovorů s filmaři české Nové vlny jako jsou A. Máša, J. Němec, J. Menzel, V. Chytilová, J. Svěrák, O. Vávra, J. Brabec a další. Jejich autoři jsou zcela upřímní, neberou si ubrousek, jmenují jménem, líčí jaké to bylo s cenzurou koncem 60. let, jak se vyvíjel film během komunismu, jak nahlíží na nové filmaře apod.

Knížka s předmluvou Jaroslava Vostrého tvoří svérázný pendant k výboru Kabaret Eduarda Basse (edice Disk malá řada – svazek 13.), jehož editorem je právě Milan Šotek. Hry se slovy a tanci obsahují pět dramatických textů, které v rozmezí let 2008–2012 napsal mladý autor (*1985) buď pro vlastní autorské divadlo Cabaret Calembour (Borůvčí, Sukna, Plejtvák), nebo na objednávku profesionálních scén, pro

Revolučná herecká teória, ktorú vypracoval Stanislavskij a rozvinul Strasberg , významnou mierou ovplyvnila súčasné herecké umenie. Svojej knihe zasvätil Strasberg posledných desať rokov života, aby v nej raz a navždy vysvetlil, v čom Metóda vlastne spočíva a ako funguje, a aby rozpovedal príbeh jej vzniku a ľudí, ktorí sú s ňou spätí. Výsledkom je majstrovské dielo plné múdrosti a rád pre každého,

V polovině 60. let odchází Living Theatre do Evropy, aby uskutečnil rozchod s americkou kulturou a šířil myšlenku anarchistické revoluce. Během pobytu v Evropě vytvoří soubor několik inscenací, které zobrazí téma revoluce pomocí řady nových scénických postupů. Skutečný příspěvek k anarchistické revoluci pak zinscenuje v létě revolučního roku 1968 na Avignonském festivalu, kde uvede premiéru inscenace

Jezuitské divadlo mělo primárně vzdělávací a výchovnou funkci a bylo zakomponováno do řádového školského systému, jehož cíle lze shrnout do sousloví docta pietas (učená zbožnost, resp. učenost a zbožnost). Publikace se snaží ukázat, jakou roli hrálo divadlo ve vzdělávání a výchově na přelomu humanismu a baroka. Zabývá se rovněž tím, jak se v řádové dramatické tvorbě odrážely nové formy zbožnosti podnícené

Jednoznačná odpoveď na jednoduchú otázku, čo performatívne štúdiá vlastne sú, nie je celkom možná, preto prinášame publikáciu, cieľom ktorej je priblížiť a ozrejmiť podstatu umenia performancie. Odborné state publikované v tejto knihe opisujú základný rozsah performatívnych štúdií posledných desaťročí. Tento rozsah sa vzťahuje tak na epistemologickú úroveň pokrývajúcu východiskové pojmy, koncepty a

Postavy prvotiny mladého škótskeho autora žijú v dobe, v ktorej magická moc slova vzbudzuje rovnaký rešpekt ako prírodné živly a Boh. V trojuhoľníku Mladá žena, oráč Viliam a mlynár Gilbert sa striedajú láska a nenávisť. Pôdorys veľkého milostného príbehu okrem iného ukrýva prvky fantasy, semiotiky, feminizmu, bukolizmu, erotizmu a heroizmu.

Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020. Chronologicky po desetiletích sleduje, jak se scénografické pojetí i filmové tvarosloví inscenací a filmů s divadelními loutkami