Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu. Do první kategorie patří nauky Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již klasickém

Monografie se zabývá zhodnocením vědeckého odkazu Jiřího Levého, zakladatele československé translatologie. Kolektivní monografie je dílem jedenácti autorů z ČR a Slovenské republiky. Kniha sestavená z deseti kapitol objasňuje inovativní přínos J. Levého v oblasti teorie překladu a myšlenky jeho pokračovatelů, představuje inspirativnost J. Levého translatologických koncepcí pro překladovou kritiku

Kniha přináší soubor studií prezentovaných v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v rámci Literárněvědného fóra 2019 Češi, Němci a protektorátní literatura. Jednotliví hosté se zde zabývali institucionalizací a ideologizací literatury ve sledovaném období (Steffen Höhne), obrazem protektorátu v dobové literatuře (Peter Becher), protektorátní tvorbou čelního představitele německé literatury první republiky

Proč vznikají dětské knížky? Jak můžeme literaturu pro děti definovat? V čem je specifický způsob, jak děti čtou? Existuje vůbec něco jako zvláštní literatura pro děti? A pokud ano, není nutně horší než ta pro dospělé? Tyto a mnohé další otázky se snaží z různých perspektiv zodpovědět texty shromážděné v antologii Dítěti vstříc, která přináší překlady vybraných textů z novější anglofonní teorie literatury

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější

Ku knihe Petra Koťátka Interpretace a subjektivita.

Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému

Konference uspořádané 15. - 16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké slovesné produkce či exponovaného dlouhého devatenáctého století

Hernádi Sándor népszerű, számos kiadást megért könyve a nyelvművelés egyik legfontosabb ágát, a beszédművelést ismerteti meg az olvasóval. A jelenségeket, törvényszerűségeket írott szövegek segítségével mutatja be, mégpedig a legnagyobbak - többek között Kosztolányi Dezső, Weöres Sándor, Nemes Nagy Ágnes, Kányádi Sándor - művei révén. Természetesen a kötet kitér az írástól független beszédre is, a

Kniha Digital_Humanities není tradičně pojatým akademickým sborníkem esejí či spoluautorskou monografií. Jak uvádějí v předmluvě a doslovu její autoři, Digital_Humanities je výsledkem spolupráce na rukopisu se sdíleným přístupem, do něhož každý´ z autorů přispěl k psaní, revizi, přepisům a konečným úpravám celého díla. Model této knihy má tedy experimentální povahu. Usiluje o to, vytvořit jednolity´,

Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup. Prozaickou produkci dekády nahlíží pod úhlem kompoziční poetiky. Jediným kritériem při posuzování textů je

Tato kniha je volným pokračováním bestselleru \"Co znamená, když se řekne…\", ve kterém jste se dočetli vysvětlení, jak vznikla a co znamenají často používaná česká a latinská rčení. V tomto pokračování se dozvíte vysvětlení dalších slov a rčení, která v první knize nebyla. Např.: babí léto, svíčková, kristova léta, pábení, postřižiny, živijó, … a mnoho dalších.

Praktické využitie kaligrafie je zjavné pri pohľade na akúkoľvek pozvánku, diplom či plagát. Toto umenie však ponúka oveľa viac než len rukou písaný text lahodiaci oku. Milovníkom histórie sprostredkúva zaujímavý pohľad na dejiny našej civilizácie a praktizujúcich súčasníkov vedie k trpezlivosti, sústredeniu a zmyslu pre proporciu. Vďaka tejto učebnici kaligrafie zvládnete aj vy dvadsaťjeden základných

Jedním z aktuálních témat, jež na sebe v posledních letech strhávají vysokou míru pozornosti, jsou radikální změny na jazykové mapě světa. Bylo vyčísleno, že z přibližně 6000 jazyků, jimiž se v tuto chvíli na planetě aktivně hovoří, do konce 21. století rovná polovina zanikne. V knize Miroslava Černého se vydáme na vzrušující výpravu napříč naším umlkajícím světem a vyslechneme příběhy pěti mizejících

U příležitosti významného jubilea našeho předního překladatele, pedagoga a literárně-kulturního historika prof. Martina Hilského přináší tento svazek soubor analýz a zamyšlení k textům a tématům, jimž se prof. Hilský ve svém mimořádně bohatém díle věnoval s největší soustavností: dílu Williama Shakespeara, otázce překladu a anglo-saskému modernismu. Sestavil Ladislav Nagy a Martin Pokorný. Autoři a

Článková bibliografie představuje časopis Dialog, který vycházel ve dvou etapách: od dubna 1966 do srpna 1969, kdy bylo vydávání časopisu zastaveno, a v letech 1990–1992, kdy (v letech 1990–1991) periodikum vycházelo pod názvem Severočeský Dialog. Časopis byl od začátku spojen se specifickým regionem severních Čech, resp. s (někdejším) Severočeským krajem. Vedle problematiky devastace životního prostředí,

Cílem knižní studie v titulu Černá kočka je postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni. Autor Pavel Janoušek přitom vychází z předpokladu, že myšlení o literatuře spoluformuje nadosobní paměť určitého kolektiva (tradičně národa, ale stále více i samotné vědecké

An erudite, tightly woven and beautifully written account of one of humanity\'s greatest mysteries - the origins of language. Drawing on evidence from many fields, including archaeology, anthropology, neurology and linguistics, Sverker Johansson weaves these disparate threads together to show how our human ancestors evolved into language users. The Dawn of Language provides a fascinating survey of

A Nemzeti Kultúrtörténet Kincsestára sorozat legújabb kötete a Petőfi-emlékév jegyében a költő alakjának népi hagyománykörét mutatja be. Habár e folklórhagyományok ismertetésére a 19. század végétől történtek kísérletek, a kiskőrösi születésű Magyar Zoltán könyve az első olyan feldolgozás, amely a teljesség igényével készült, áttekintve mindazt a narratív örökséget, amely az utóbbi két évszázad során