Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se

Krátké druhé století, tedy éra pěti dobrých císařů od Nervy po Marka Aurelia (96-180), představuje cosi jako římský biedermeier. Říše je hotova a stabilizována, kultura se obrací k soukromému životu a k idealizované minulosti. Athény, dávno politicky bezvýznamné, se stávají hlavním městem vzdělanosti, antickým Oxfordem. Římští žáci jezdí za řeckými profesory. Kultura těchto žáků a profesorů, druhá

Reflexe moci bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie. Jejich cílem nebylo dobrat se konečného a nezpochybnitelného výměru moci, neboť takové ambice by nevedly než ke snaze se pojmu zmocnit a využít ho jako nástroje k hodnocení, či přímo k ovládání skutečnosti. Autorským vkladem proto není instrumentalizace

Acta Moralia Tyrnaviensia IX, vychádza už ako deviaty zborník v poradí, vydávaný Katedrou etiky a morálnej filozofie Filozofickej fakulty TU. Jeho témou je: Dráma slobody v slovanskom svete 20. storočia. Zborník vznikol ako publikačný výstup medzinárodnej vedeckej konferencie s rovnomenným názvom, ktorá sa uskutočnila dňa 25. októbra 2018 na pôde Filozofickej fakulty TU. Obsah zborníka tvorí 25 príspevkov,

Mikor az Ég alatt a szépet mind szépnek ismerik, Megjelenik a rút is. Mikor a jót mind jónak ismerik, Megjelenik a rossz is.

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých archeologických spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje počínaje tím, co označuje jako velké uvěznění několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše

Kniha přináší politicko-filosofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (tj. Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům. Jesenský, který jako rektor pražské univerzity náležel k čelným představitelům povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi II., zamýšlel v tomto

První vydání dosud nepublikovaných textů Františka Bardona, vycházející k 60. výročí jeho úmrtí. Tyto texty byly původně určeny pouze jeho nejbližším žákům, sdružených v tzv. Kruhu světla. Představují velmi mocné klíče ke skrytým silám člověka. Vlastní texty jsou doplněny i studiemi jeho žáků.

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné. Mnoho současných lidí myslí právě tímto způsobem. Avšak v takovém případě je nutné pro jejich mentální činnost vyhradit jiné označení než myšlení třeba pragmatické přizpůsobení

A szexualitás története I. - A tudás akarása

Ki ne szeretne testileg és szellemileg is fitt lenni? Ép testben ép lélek - tartja a közmondás. Manapság azonban mintha épp az ellenkezője lenne a trendi. Egyesek a testükkel, mások az agyuk révén akarnak kitűnni. Előbbiek azzal hivalkodnak, hogy iz mosak, csinosak és nem strapálják magukat a gondolkodással. Utóbbiak viszont a tudásukra és kreativitásukra büszkék, és nem fecsérlik az idejüket a testükre.

The book hides mysterious stories; some of them can be used for healing old internal wounds.

Publikace je věnována otázkám morálky, projevům pozitivním i negativním, jejich mnohotvárnosti a vzájemné provázanosti. Vybírá 205 slov z oblasti morálky, charakterizuje jejich význam, všímá si jejich pojmové sounáležitosti a dobírá se obecné skladby morálky v celé její šíři. Potvrzuje nejobecnější pojmy (úcta k životu, lidská důstojnost, svoboda, spravedlnost) jako střešní a třídící, jsou-li vymezeny

Posolstvo knihy Záhrada Pravdy prekračuje nielen hranice jazyka akademikov, historikov, religionistov, teológov a filozofov, ale i samotný súfizmus, keďže sa dotýka kľúčových otázok zmyslu existencie človeka. Oslovuje každého jednotlivca na Ceste a nabáda ho, aby sa stal tým, kým v skutočnosti, vo svojej najhlbšej podstate je, a obnovil zmysel pre posvätné vnímanie sveta a prírody. Kniha má preto predpoklad,

Jak je již z názvu patrné, tato kniha, třebaže obsahuje filosofické fragmenty a texty, je sbírkou spíše osobních autorových výpovědí a otevřeného přemítání než uzavřenou odbornou studií. Filozof, teolog a religionista Otakar A. Funda se v ní ohlíží za dosavadní cestou svého myšlenkového směřování. Kniha zachycuje jeho klíčová životní témata, dává nahlédnout do jeho myšlenkového vývoje i do současné

Ačkoli v pozadí této knížky jsou odborné diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace, kulturní identity, ekologie a hranic i nových obzorů vědy a techniky, je poslední práce Otakara A. Fundy především \"?filosoficky laděným zamyšlením nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou\".

Britský filosof Bernard Williams (1929-2003) je na poli morální filosofie znám především coby skeptik. V souladu s tím je jeho přínos nezřídka vnímán jako destruktivní pro etiku, přinejmenším ve smyslu teoretické disciplíny. Tato monografie si klade za cíl ukázat, že ačkoli mnohá jeho stanoviska skutečně vyjadřují pochyby o roli rozumu v kontextu našeho jednání, jeho pohnutkou není možnost etiky popřít.

V knize navazující na úspěšné starší dílo Lepší andělé naší přirozenosti si psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku, znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století a připomenout, že právě těmto ideálům lidstvo vděčí za nebývalý rozkvět v posledních 200 letech.

Gilbert Keith Chesterton (1874–1936) katolikus angol író, költő és filozófus. Számtalan novellát, színdarabot, esszét írt. Az angol humor és irónia egyik legjobb képviselője. London behódol az iszlámnak, a sör és a whisky európai fővárosában betiltják az alkoholt, a kocsmának szökevényként kell menekülnie, hogy életben maradhasson. A XX. század elején ez abszurd lázálomnak tűnhetett. Chesterton fantasztikus

V Bazileji narodený a prevažne po francúzsky píšuci Frithjof Schuon (1907 – 1998) patrí spolu s Francúzom Reném Guénonom, Švajčiarom Titom Burckhardtom a britsko-cejlónskym historikom umenia Anandom Coomaraswamym k hlavným predstaviteľom myšlienkového prúdu nazývaného perennializmus. Je autorom takmer tridsiatich kníh, v ktorých sa zaoberal náboženským fenoménom, metafyzikou, spiritualitou a umením.