Židovský náboženský myslitel Sa\'adja ben Josef (882–942) je autorem teologicko-filozofického pojednání Kniha zjevených pravd a rozumových argumentů. O tomto textu lze bez okolků tvrdit, že je revoluční, a to jak svým obsahem, tak i formálním zpracováním. V rámci židovské nábožensko-právní literatury totiž dokládá „zrození autora“ a představuje nový typ textu, který nepracuje s asociativním výkladem

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku

Pro většinu lidí znamená samotné slovo kabala mystickou zkušenost par excellence, avšak většina moderních knih vrhá jen slabé světlo na tyto starověké, mystické a magické aspekty. Rabi A. Kaplan proto přeložil Sefer Jeciru, nejstarší a nejmysterióznější z kabalistických textů a nyní osvětluje teoretické, meditativní a magické souvislosti těchto textů..

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům: -základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, …) -kapitoly od Stvoření světa po Mojžíšovo putování pouští seznamují zájemce s obsahem příběhů, důraz je však kladen především na interpretaci významu událostí -pro snazší pochopení je publikace

Obrazová publikace Sedmero požehnání má být průzorem do světa, který je současnému člověku vzdálený a málo známý. Má mu poskytnout obraz komunity, která si střeží svůj poklad především ve svých srdcích, a který probleskuje i v přítomných černobílých fotografiích. Název knihy odkazuje k rituálu Sedmi požehnání (ševa berachot), která jsou recitována během židovského svatebního obřadu. Setkání tradičních

Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů. Kromě prvního českého překladu Cavaat Ha-RIBaŠ obsahuje kniha také originální hebrejský text, komentář osvětlující obsah jednotlivých textů, odborný úvod zasvěcující do problematiky a glosář použitých hebrejských termínů.

Výbor z talmudického traktátu Berachot (část Ro\'e) opatřený překlady; jazykovým rozborem; vysvětlivkami a poznámkami.

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli. Například o tom, že Jozue byl pozřen velrybou, hrozil mu oidipovský osud a že Mojžíš použil kouzla k posílení Jozuova intelektu; že izraelští zvědové byli kněží a že k něží jsou jako andělé: viditelní, když chtějí být viděni, neviditelní,

Představ si, že žiješ v roce 30 a učíš se u největšího rabína všech dob Jaké by to asi bylo, kdybychom se mohli přenést do prvního století a sedat u nohou rabína Ježíše, stejně jako jeho židovští učedníci? Jak by znalost zvyků, představ a tradic tehdejší židovské kultury ovlivnila naše chápání evangelia? Autorky předkládají obraz Ježíše jako židovského učitele z prvního století s přesností vědců, dramatičností

Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr

Kniha se zaměřuje na udržování židovských tradic a zvyků v podmínkách terezínského ghetta. Jde o původně odbornou práci mírně přepracovanou pro širší veřejnost a doplněnou o ilustrační materiál. Téma judaismu v terezínském ghettu nebylo dosud komplexněji probádáno a zpracováno. Knížka se snaží přinést nový pohled na část historie ghetta Terezín.

Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných během ranní modlitby o šabatu. Biblický

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu. Dílo pozoruhodné hledáním literárního tvaru pro sdělení nesdělitelného napsal v době, kdy pracoval jako knihovník židovského muzea, kdy nemohl publikovat a kdy zároveň pracoval na slavném románu Na střeše je Mendelssohn, přeloženém do mnoha jazyků.

O vrcholné důležitosti ústní Tóry, bez níž by Tóra nikdy nebyla celá, vypovídá jedna kouzelná chasidská historka, kterou zmiňuje novodobý izraelský filosof a historik Gershom Scholem. Měl-li slavný Jisrael ben Eliezer, zvaný Baal Šem Tov, zařídit cosi veledůležitého ve prospěch veškerého stvoření, odebral se na konkrétní místo v lese, rozdělal oheň a pohroužil se do hluboké meditace. Když skončil s

Kniha Ester, Kniha Rút, Pláč Jeremiášův, Píseň písní, Kniha Kazatel Pět svátečních svitků tvoří součást třetí části Tanachu, kterým jsou Spisy. Svitky jsou čteny při židovských svátcích: Píseň písní se čte o Pesachu a na šabat chol ha-moed, Kniha Rút se čte o svátku Šavuot, Pláč Jeremijášův (Ejcha) se čte 9. avu, Kniha Kazatel o Sukotu a Kniha Ester o svátku Purim. Dvojjazyčné, hebrejsko-české vydání,

Jaké to asi je, žít v Izraeli? Máte-li na krku čtyřicítku a dvě děti, bude váš život podobný životům vašich vrstevnic, ať už bydlíte v jakékoli části civilizovaného světa. Váš den bude plný starostí a starání o rodinu, děti a domov, ale ty všímavější, mezi něž patří i autorka Modlitby za déšť, si dokážou vychutnat i malá každodenní vítězství a zázraky. Vyskytují se snad v biblické krajině častěji než