Edice latinského komentáře (pravděpodobně napsaného Štěpánem z Pálče) k Wyclifovu dílu De universalibus. Jde o jediný dochovaný komentář k tomuto nejdůležitějšímu Wyclifovu filosofickému dílu (přesněji k jeho prvním devíti kapitolám). Komentář nepostupoval slovo za slovem, nýbrž rozdělil kapitoly do tematických částí, které se pokouší vysvětlit.

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr.

Zdá se, že základní lidskou zvláštností je jakási \"podvojná\" povaha člověka, kterému připisujeme jednak charakteristiky tělesného rázu, a jednak charakteristiky, které bychom nazvali \"duševními\", \"mentálními\" nebo někdy i \"duchovními\". Jak vysvětlit tento podvojný charakter lidské osoby? Publikace zkoumá nejen problém vztahu duše a těla, nýbrž i řadu jiných, souvisejících otázek: problém smyslového

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí? Transdisciplinárně pojatá publikace vysvětluje různé přístupy k fenoménu alterity (jinakosti) v sociálních vědách, psychoanalýze a filozofii od Hegela až po postkolonialismus.

Heideggerovo pojednání O bytnosti základu bylo publikováno krátce po Bytí a času a vznikalo současně s přednáškou Co je metafyzika?. Heidegger v něm nastoluje otázku po počátku či základu v návaznosti na filosofickou tradici sahající od Platóna a Aristotela, přes Leibnize a Kanta až po Schellinga. Sám však tuto otázku klade s novou radikalitou tím, že ji staví na půdu problému transcendence a svobody

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka.

Matka Tereza zasvätila celý svoj život pomoci chudobným a slabým. Nezaujímala sa o svetské záležitosti a financie.

Stále více lidí vnímá, že se naše civilizace blíží k neblahým koncům. Drancujeme přírodu, vykořsťujeme jeden druhého, dochází k úpadku morálky, úplatní politici slouží zištným zájmům podnikatelů, korupce zasahuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc.

Lucius Annaeus Seneca je predovšetkým známy ako predstaviteľ stoickej filozofie a radca kontroverzného cisára Nera. Jeho zachované literárne diela, tragédie s mytologickými námetmi, obsahujú morálne idey, opakovaným motívom sa stáva spor rozumu s vášňou.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna.

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje?

Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.

Čtenář je zde přehlednou strukturovanou formou seznamován s velmi neobvyklým typem myšlenek ranného díla předního filosofa 20 století. Přestože se logika většinou nepovažuje za doménu fundamentální ontologie, snaží se kniha ukázat, že se Martin Heidegger již od samého počátku své filosofické cesty a přinejmenším až do konce 20. let soustavně vyrovnával s logickou problematikou platnosti a nezávislosti

Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti.

Často diskutované dielo ruského filozofa a teológa, východnej perly francúzskej emigrácie. Dogmaticko-filozofický traktát, vychádzajúci z hlbokej znalosti východnej i západnej tradície, je provokujúcou výzvou.

Gorbačov a Ikeda o buddhizme a komunizme: Autori diela - Michail Gorbačov (bývalý generálny tajomník komunistickej strany a posledný prezident ZSSR, laureát Nobelovej ceny mieru za diplomatické úsilie, ktoré viedlo k ukončeniu studenej vojny v r. 1990) a Daisaku Ikeda (budhistický filozof, duchovný vodca Sokka Gakkai budhistickej organizácie, ktorá má asi 12 miliónov stúpencov v 192 krajinách, autor

Ústředním tématem Šafaříkových textů je situace člověka a umění ve světě vědy a techniky. Vybrané eseje, přednášky a studie byly napsány v 60. a 70. letech.

Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii. Většina čtenářů jeho spisů zná tzv. raného a pozdního Wittgensteina, ztělesněné ve dvou hlavních pracích, raném Logicko-filosofickém traktátu a pozdějších Filosofických zkoumáních.

Jedno zo základných diel klasickej nemeckej filozofie tvorí všeobecný teoretický základ romantického umenia, v estetickej teórii platný dodnes. Zaoberá sa všetkými zložkami umenia, zvláštny akcent dáva na umenie dramatické. Ďalšie dielo dokazujúce ak tuálnosť Schellingových myšlienok pre dnešok a modernú teóriu umenia.