Anna Marie Taigi (1769-1837), římská světice a mystička, charitativně činná, ale především patronka matek rodin (sama měla sedm dětí), patří mezi populární osobnosti z dob napoleonských válek. Že měla dar čtení srdce, byla vyhledávanou rádkyní napříč různými profesemi: od politiků význačných jmen, přes finančníky, samotného papeže, kardinály, i lidi naprosto neznámé.

Výbor z talmudického traktátu Berachot (část Ro\'e) opatřený překlady, jazykovým rozborem, vysvětlivkami a poznámkami.

Začítajte sa do výnimočného diela Kardinála Comastriho – Poznal som sväticu, v ktorom veľmi pútavo zachytáva život a dielo jednej z najväčších žien všetkých dôb – Matky Terezy z Kalkaty. Okrem osobných spomienok na túto výnimočnú ženu ponúka aj nepublikované svedectvá ľudí z jej blízkeho okolia, ale i modlitby, ktoré jej boli blízke, či perly múdrosti, ktorými spôsobila vo svete revolúciu lásky k

Sociologická studie z Centra pro aplikovaný výzkum apoštolátu na George­townské univerzitě zkoumá generační proměny katolických kněží ve Spojených státech od 70. let 20. století do současnosti. Navazuje na podobné výzkumy, které vUSA probíhají od konce 60. let, a tak může srovnávat data v chronologické perspektivě.

Ruský středověký asketa a mystik sv. Nil Sorský (1433–1508) se těší zájmu současných učenců již více než sto padesát let – jeho dílo bylo postupně přeloženo do většiny evropských jazyku.

Kniha přináší soubor kázání irského dominikána, teologa a filosofa Herberta McCabea OP (1926–2001), který proslul jako mimořádný kazatel, stylem připomínající Chestertona. Jeho promluvy jsou plné otázek, argumentů a solidního intelektuálního obsahu jak filosofického, tak teologického.

Významný slovenský filozof a prekladateľ odborník na dejiny slovenskej a nemeckej filozofie. Vyštudoval Filozofickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave.

„Náš svět potřebuje vizi,“ řekl Františkovi jeden diplomat. „Tady je…,“ řekl papež a dal mu svou knížku Nebojme se snít – bratrské povzbuzení k převzetí odpovědnosti za naše sousedy, společnost i život na naší planetě.

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy.

Americký redemptorista páter Tom Forrest v jednej katechéze o mariánskej úcte povedal: Ak si nebuduješ vzťah k Márii, tak počítaj s tým, že raz prídeš do večnosti a Ježiš sa ťa opýta: Prečo si nemiloval moju matku? Kniha Patty Gallagherovej Mansfieldovej, ktorá patrí do skupiny ľudí, čo v roku 1967 boli pri zrode charizmatickej obnovy v Katolíckej cirkvi, je presne o tomto učí nás milovať Máriu, Ježišovu

Pôstne obdobie je ideálnym časom na zamyslenie sa nad hodnotou ľudského smerovania. Knižná novinka od nitrianskeho biskupa Viliama Judáka (* 1957) Putovanie k zázraku Veľkej noci je návodom na prežitie týchto dní s radosťou a otvoreným srdcom pre Ježiša.

Klasické dielo svetovej literatúry. Monumentálne dielo sv.

Tomáš Špidlík sestavil čítanku duchovních textů osvědčených autorů křesťanského starověku. Tito otcové církve nás v mnoha situacích povzbuzují s konkrétními radami a svěžími impulzy.

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani „útěcha“ (consolatio), ani „povzbuzení“ (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil,

Kňaz, ktorý rozumie mužskej duši. Duchovný otec citlivo odkrývajúci otcovské zranenia a traumy.

Kniha je v zásadě přehledem o obsahu a vývoji interpretace prvních pěti knih Bible, takzvaného Mojžíšova zákona. Forma zpracování téma zpřístupňuje i širšímu okruhu zájemců.

Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele.

Deníky Sergeje Bulgakova (1871-1944) dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování.

Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka.