Autofikční román z temného období po sovětské invazi v roce 1968 nastoluje otázky o individuální a společenské paměti, traumatu a vině. Autor a jeho žena Zora Jesenská byli významnými osobnostmi slovenského kulturního života a jako tváře uvolnění 60. let byli posrpnovým režimem ostrakizováni.

Svet so zármutkom a zdesením sledoval jednu z najbolestnejších udalostí dvadsiateho storočia: dvaja chlapci kráčajú za matkinou rakvou. Princovia William a Harry odprevádzajú princeznú Dianu na poslednej ceste a miliardy ľudí sa zamýšľajú nad tým, čo sa im odohráva v hlave a čo cítia.

V roce 1967 opustila jedenadvacetiletá Patti Smith domov a odjela do New Yorku, aby se stala umělkyní nebo aspoň milenkou umělce. Podařilo se jí obojí, i když cesta ke slávě rockové zpěvačky byla dlouhá a trnitá.

Eliška sa narodila trinásťročnej Rómke a o desať rokov staršiemu nemeckému neonacistovi. Jej mama pochádzala z rodiny prostitútok z východoslovenského rómskeho geta a otec si zarábal ako boxer na ilegálnych zápasoch.

Knižka je súhrnom facebookových statusov Františka Ružičku počas jeho rekonvalescencie v psychiatrickej liečebni v Bohunicích po pokuse o sebevraždu skokom z okna. Statusy sú humorné a celkom presne popisujú realitu každodennosti jedného blázinca.

Sergej Michajlovič Solovjov byl synovcem Vladimíra Solovjova, nejvýznamnějšího „ruského klasika“, jehož spisy jsou vydávány v cizích jazycích a vliv jeho myšlení dalekosáhlý. V češtině o něm sice existuje několik životopisných zastavení, ale představení tohoto zdrojového textu vyplňuje podstatně to, co se jinde nedozvíme – jde o „první pramen“ důležitých informací.

Etty Hillesumová vyvolává od osmdesátých let, kdy byl vydán její deník, takový zájem a pozornost, že ji lze považovat za jednu z předních duchovních postav, jež oslovují dnešní hledače Boha. Tato mladá holandská Židovka, která roku 1943 zemřela v Osvětimi, prošla v posledních třech letech svého jen devětadvacetiletého života uchvacující cestou.

Jozef Klempa vo svojom denníku z obdobia prvejsvetovej vojny zaznamenáva svoj osud - osud bežného vojaka od narukovania cez zajatie ruským vojskom, angažovanie sa v československých légiách (z čoho vyplývala povinnosť bojovať proti boľševikom) až po návrat do oslobodeného Československa. Ponúka obrazkaždodenného života v zajatí aj v légiách, politické názory obyčajných vojakov, ich vzťah k boľševikom,

Posledná kniha fenomenálneho maďarského spisovateľa Pétera Esterházyho. Pankreasník, to je slovné spojenie, ktoré v sebe spája popis priebehu choroby – rakoviny slinivky brušnej, ako aj spôsob rozprávania – denníkové zápisky.

Spomienky básnika, prekladateľa, člena skupiny nadrealistov Vladimíra Reisela (1919 – 2007) na ľudí, literárne, spoločenské a politické okolnosti, ktoré utvárali jeho život. Už na gymnáziu publikoval svoje básne.

Tragické panoptikum skrivodlivo krátkeho života pezinského rodáka a prvého československého medzinárodného šachového veľmajstra Richarda Rétiho, nie je štúdiou o genialite tohto originálneho šachového novátora, nie sú to analýzy jeho majstrovských partií. Nič také.

Ondřej Sekora, nezaměnitelný spisovatel a ilustrátor knih pro děti i dospělé, jeden ze zakladatelů českého komiksu, byl nucen na základě nacistických zákonů nastoupit na konci války do pracovního tábora v Německu. Později se k této neblahé epizodě svého života nerad vracel, ale za pobytu v pracovních lágrech v letech 1944 a 1945 si psal deník slovem i obrazem.

Dvojjazyčný česko-německý sborník připomínající nevšední zásluhy jubilanta Wolfganga Schreura.

Jozef Bouška (1945) se od mládí aktivně věnoval fotbalu, kterému zasvětil celý život. V 60. letech minulého století se proslavil jako ofenzivní záložník s výbornou střelou, jenž jako jeden z prvních oblékl dresy dvou nesmiřitelných rivalů - Sparty a Slavie.

Vzpomínky právníka, ekonoma a sociologa, narozeného v roce 1916, barvitě shrnují osudy autora a jeho nelehkou životní pouť, okořeněnou vězením v 50. letech. Devadesátiletý Jaroslav Krejčí patří k zcela mizejícím polyhistorům a zároveň k svým způsobem typickým představitelům českých intelektuálů 20. století.

Autobiografický román americkej spisovateľky slovensko-maďarského pôvodu odhaľuje šokujúci príbeh jej vlastného dospievania v srdci povojnovej Európy, z ktorého sa ešte dymí... Židovské dievča zo Šamorína, Elli Friedmannová (skutočné meno autorky) sa ako pätnásťročná vracia z Osvienčimu. Koncentračný tábor zázrakom prežijú spolu s matkou a bratom.

Kniha Martina Vopěnky Nebarevné vzpomínky přináší podstatný kamínek do mozaiky, v niž si s časovým odstupem skládáme obraz šedesátých let dvacátého století. Málokterý český spisovatel dokázal tuto dobu zachytit tak věcně, střídmě a přesvědčivě jako on.

Než se rozhodla odhalit svou identitu, byla pro svou ochranu nazývána jménem Emily Doe: mladá žena, kterou pachatel Brock Turner sexuálně napadl v kampusu Stanfordské univerzity a poté byl odsouzen k pouhým pěti měsícům vězení. Její prohlášení zveřejněné na platformě BuzzFeed shlédlo během čtyř dnů jedenáct milionů lidí, přeloženo do jiných jazyků, zaznělo na půdě amerického Kongresu a vedlo ke změnám