Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí. Jako by totiž stál jednou nohou v tradici renesančního platonismu a druhou v novověké přírodní filosofii, jak ji formovali Descartes, Hobbes a později Newton. Tato prostřední pozice mezi dvěma obrazy světa je

Túto knihu tvoria kontroverzné filozofické články z rôznych oblastí, ale tiež vtipy či aforizmy, ktoré som napísal v rokoch 2005 až 2019. Články sú písané jednoducho a názorne, pochopí ich aj čitateľ, ktorý nie je odborníkom v danej oblasti. Majú len voľnú nadväznosť, možno ich čítať samostatne.

Jako Šestovovy Athény a Jeruzalém představují autorovu syntézu filosofickou, tak Potestas clavium (Vláda klíčů) je považováno za syntézu autorova teologického pohledu. Autor sází na existenciální paradoxy života, kterými zdařile narušuje uzavřené myšlení, spokojené se svým sebedefinováním. Jde rovněž o vážnou reflexi k tématu papežského primátu.

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 vyzván tehdy Vladimírem Holanem do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad

Studie zahrnuté v tomto svazku jsou shromážděny u příleži¬tosti životního jubilea, devadesátých narozenin Josefa Zumra. Přímo či volněji rozpracovávají témata utvářející svébytnou tradici českého emancipačního myšlení, na kterou Zumr ve svém díle navazuje a o jejíž aktualizaci se významně zasloužil. Jedná se o tradici vyrůstající z politické interpretace platón¬ského realismu, jež byla později obohacena

Kniha Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení neurovědce, filozofa a proslulého skeptika, autora řady bestselerů Sama Harrise zkoumá podstatu vědomí, vysvětluje jak nejlépe meditovat a varuje před pochybnými guruy. Otřese většinou vašich nejzákladnějších domněnek o každodenním prožívání a může se stát, že vám prostě změní život. Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství,

Kierkegaardovská renesancia je dobový názov veľkej vlny záujmu o Kierkegaardovo myslenie v nemecky hovoriacom svete v prvej polovici 20. storočia. V tomto období sa nemecké kultúrne prostredie vyznačovalo mimoriadnou tvorivosťou. Kultúrny rozmach sa uskutočnil na pozadí veľkých politických a spoločenských zmien a nemecky hovoriaca intelektuálna obec opakovane zažila protichodné dynamiky nadšenej jednoty

Audiobook The Common Good - Bringing Philosophy to Albert A. Anderson. Life #9 written by Is democracy at risk when political divisions turn into internal battles? In this episode, Albert A. Anderson explores the recent struggles within the U.S. House of Representatives and their implications for the common good. He delves into the philosophical principles underlying human governance and the importance

As featured in THE EDGE OF ALL WE KNOW - the new Netflix documentary about Black Holes For readers of Stephen Hawking, a fascinating account of the universe from the perspective of world-leading astrophysicist Heino Falcke, who took the first ever picture of a black hole. 10th April 2019: a global sensation. Heino Falcke, a man \"working at the boundaries of his discipline and therefore at the limits

Obsah: 1. Dva historické fakty 20. storočia a Marxov objav štrukturalizácie spoločenských vzťahov 2. Marxova paradigma funkcie výrobncýh síl (technológií) v štrukturalizácii spoločenských vzťahov 3. Prvé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu 4. Druhé uznanie Karla Marxa kapitálovému vzťahu. Voľný čas a nový hodnotový pojem bohatstva 5. Regulácia a plánovanie ekonomiky spoločnosti 6. Kolaps totalitarizmu

Záměrem předkládané publikace je vyjasnit chápání transcendence ve Fenomenologii vnímání Maurice Merleau-Pontyho. Na jedné straně má tematizace tradičního filosofického termínu přispět k porozumění celku zvoleného díla a na druhé má výběr jednoho z nejvýznamnějších fenomenologických děl napomoci k porozumění termínu. Zkoumání reflektuje jednotlivá použití zvoleného termínu ve Fenomenologii vnímání,

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť. Nové vydání překladu, který před dvaceti lety z latiny pořídil profesor Luděk Brož, vydáváme k letošnímu 350. výročí Komenského úmrtí (1670).

Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni

O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l’Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic.

Je morálně oprávněné, aby medicína nejen léčila nemoci, ale i vylepšovala člověka? Věda by mohla v dohledné době zvýšit lidskou inteligenci, zlepšit paměť, prodloužit život a zpomalit stárnutí, a dokonce i zdokonalit náš charakter.

Sedmnáct let po vydání knihy Architekti křesťanského středověkého vědění vydává olomoucký profesor Pavel Floss druhou část vícesvazkové řady „Cesty evropského myšlení“. Kniha věnovaná humanismu a ranému období renesance se nejprve zaměřuje na teoretické vymezení epochy a její návaznosti na předchozí tradici. Zabývá se dílem Dantovým, politickou filosofií Marsilia z Padovy, myšlenkami Franceska Petrarky,

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Francúzsky filozof a spisovateľ Fabrice Midal sa svojimi knihami pokúša poskytnúť západnému človeku živú a konkrétnu odpoveď na dichotómie, ktoré ho uväzňujú: materiálne vs. spirituálne, vnútorné vs. vonkajšie ap. V tomto zámere mu pomáha rozsiahle filozofické vzdelanie, vďaka ktorému môže čerpať jednak zo západnej kultúrnej tradície (v predkladanej knihe sú to hlavne Nietzsche a Rilke), ako aj z východných